Velikonoční obchůzky s řehtačkami a klapačkami

Ve dnech 13. až 15. dubna 2006 pokračovala opět po roce dokumentace spontánně udržované tradice velikonočního řehtání a klapání na území mezi Holicemi v Čechách, Vysokým Mýtem, Luží a Hrochovým Týncem, které zde na Bílou sobotu vrcholí obchůzkou s maskovanou postavou nazývanou Jidáš a účastníci obchůzky jsou v jednotlivých domech obdarováváni. Jedná se o výjimečný kulturní fenomén konaný dětmi, v němž se mísí prvky relativně mladé (křesťanské) s mnohem staršími obřadními úkony, ale i s reprodukcemi tradičních motivů, které realizováním v nových podmínkách ztrácejí nádech čehosi archaického a tvoří běžnou součást života obyvatel konkrétního regionu. Východočeské muzeum v Pardubicích provádí dokumentaci uvedené tradice systematicky od počátku 90. let 20.století, při čemž hlavní poznatky byly publikovány ve třech studiích, uveřejněných ve Východočeském sborníku historickém č. 4 (1994), č. 10 (2001) a č. 12 (2005). Jelikož je tradice velikonočního řehtání a klapání na uvedeném území přirozenou zvyklostí, při níž se uplatňuje invence nositelů obyčeje, každá etapa dokumentace přináší další bohaté rozšíření doposud podchycených skutečností. Informace získané o letošních Velikonocích najdou mimo jiné uplatnění v rámci muzeem řešeného výzkumného projektu s názvem "Výroční obyčeje jako součást společenského života obyvatelstva východních Čech (současný stav v návaznosti na tradici a možné perspektivy)", který byl Ministerstvem kultury České republiky zařazen do resortního systému výzkumu a vývoje pod číselným kódem DB06P01RNK002. Následujícími fotografiemi s komentářem bychom rádi zájemcům přiblížili příznačné situace, které se o Velikonocích v roce 2006 v některých lokalitách na výše uvedeném území odehrály. Uvítáme případné podněty!

1. Nezbytným vybavením účastníků obchůzek jsou dřevěné hlučící nástroje různých konstrukcí. Tyto, místně označované "vrkačky", patří "vrkačům" z Blížňovic.


2. "Vrkači" z Blížňovic na Zelený čtvrtek. Blížňovice jsou nevelkou vesnicí, čemuž odpovídá i počet dětí vhodného věku, které se obchůzky zúčastňují. Proto je vítána i dívka, i když zde donedávna chodili jen chlapci.	3. Polední obchůzka na Zelený čtvrtek v Čankovicích. "Vrkači" nejprve třikrát obejdou návesní kapli a poté po určené trase procházejí vesnicí


4. Odpolední obchůzka na Zelený čtvrtek ve Stradouni. Na průběh dozírají nejstarší chlapci, označovaní "velký pán" a "malý pán".	5. Závěr odpolední obchůzky na Zelený čtvrtek ve Lhotě u Chroustovic. Chlapci obcházejí třikrát návesní kříž, u něhož pak pokleknou.

6. Večerní obchůzka na Zelený čtvrtek ve Slepoticích. Chlapci se pohybují ve dvou řadách, vše řídí nejstarší "pán".


7. Zahájení odpolední obchůzky na Zelený čtvrtek v Radimi. Vychází se od severního okraje obce.	8. Polední obchůzka na Velký pátek v Trojovicích bude zakončena modlitbou u hlavního kříže na místním hřbitově.


9. Zahájení obchůzky na Velký pátek v Přestavlkách. Vychází se z obvyklého okraje obce.	10. Na Velký pátek v 15 hodin obcházejí "hrkači" z Turova třikrát návesní kapli


11. Chlapci při odpolední obchůzce na Velký pátek v Chroustovicích.	12. V části Chroustovic, zvané Závodí, chodí "hrkat" samostatná skupina místních chlapců.


13. Večerní obchůzka na Velký pátek v Řestokách měla jen malé zastoupení.	14. Přes malý počet chlapců vhodného věku pokračují obchůzky v nevelké obci Zájezdec, kde byla v minulosti tato tradice na čas přerušena.


15. V Zájezdci se uskutečňuje i obchůzka s černě maskovaným Jidášem na Bílou sobotu včetně příznačného vyvolávání u jednotlivých domů: "Páni, dámy, dejte něco od vrkání! Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!".	16. Jidáše v černém mají v současnosti také v Přestavlkách .


17. Obchůzka s Jidášem na Bílou sobotu v Brčekolech.	18. Ve Městci je kostým Jidáše vytvořen z rákosu. S takto maskovaným Jidášem se projde na Bílou sobotu vesnicí od severního na jižní konec, kde je kostým z představitele Jidáše sejmut a později odpoledne pak na poli za vsí spálen.


19. Po sejmutí rákosového kostýmu vede představitel Jidáše obchůzku po domech, při které jsou vybírány dárky. Jeho obličej nyní zakrývají papírové stuhy splývající z klobouku.	20. V Turově je pro Jidáše typický kostým z rulíků sena s příměsí slámy. Také kostým jeho vodiče má ustálenou formu.


21. Po skončení obchůzky je maskování z představitele Jidáše sejmuto a zapáleno, aby shořelo, zatímco se účastníci obchůzky dělí o vykoledované peníze, syrová vajíčka a sladkosti.	22. V Uhersku vozí Jidáše, obaleného rulíky ze slámy, v posledních letech v káře. Je dlouhou tradicí, že všichni účastníci obchůzky mají začerněné tváře. Po jejím skončení se sláma z Jidáše spálí.


23. Snímání slaměného kostýmu z představitele Jidáše po skončení obchůzky na Bílou sobotu v Týnišťku.	24. Pálení méně pracných částí Jidášova maskování, zejména čepice zhotovené z rákosu, po obchůzce na Bílou sobotu v Týnišťku.


25. Ve Slepoticích leží představitel Jidáše zcela zahrabán v seně ve vozíku a jeho přítomnost naznačuje pouze vyčnívající klobouk. Specifický atribut, nošený při obchůzkách, trnitý prut, nahrazovaný někde bičem, má zde podobu již tradiční žerdi s mnoha papírovými stuhami.	26. Ve Slepoticích jsou výzdoba a seno z vozíku po skončení obchůzky s Jidášem spáleny poté, co je bohatá výslužka rozdělena mezi účastníky.


27. Jidáš při obchůzce na Bílou sobotu v Chroustovicích.	28. Chlapci z Jenišovic, Martinic a Zalažan konají obchůzky společně ve všech třech vesnicích. Na Bílou sobotu je Jidáš ve slaměném kostýmu vezen na káře.


29. Po skončení obchůzky s Jidášem směřují všichni k toku Novohradky u Zalažan, kde na louce Jidáše vyklopí z káry a sejmou z něho maskování.	30. Před spálením Jidášova maskování rozhazují "páni" sladkosti z výslužky kolem a ostatní rychle pro sebe sbírají, co najdou.