Masopustní obchůzky maškar

Již několikrát jsme informovali o dokumentaci tradičních obyčejů, probíhající v rámci muzeem řešeného výzkumného projektu s názvem "Výroční obyčeje jako součást společenského života obyvatelstva východních Čech (současný stav v návaznosti na tradici a možné perspektivy)", který byl Ministerstvem kultury ČR zařazen do resortního systému výzkumu a vývoje pod číselným kódem DB06P01RNK002. Tentokrát jsme připravili komentované fotografie, přibližující současný charakter obchůzek masopustních maškar v některých lokalitách východního Polabí a přilehlé části Železných hor. Obchůzky se zde konají tradičním způsobem formou návštěvy jednotlivých domů a s řadou ustálených projevů. Ačkoliv křesťanská kultura vymezuje masopustní období dobou od svátku Tří králů (6. 1eden) do začátku předvelikonočního půstu (47 dní před Velikonoční nedělí), s liturgickým rokem souvisí toto období hlavně v tom směru, že normy chování v něm nebyly natolik svazující, aby neumožnily jednání v souladu s tradicemi předkřesťanskými, mnohdy značně starobylými, odrážejícími především základní instinkt člověka: zajistit a uhájit svou existenci. Ohlasem dávných obřadních úkonů k zajištění zdaru nového vegetačního období v přírodě i k zajištění plodnosti a zdraví lidí, úkonů, které kdysi provázely v různých formách celou zimní část roku, jsou v jádru i přese všechny průběžně vytvořené nánosy nejrůznějšího charakteru i současné projevy masopustních obyčejů, i když jsou vnímány již pouze jako zábavný zvyk a nikdo neočekává, že by zajistily bohatou úrodu a novou populaci. I pro současného člověka zůstává však obchůzka jakožto způsob realizace tradičního typu společenské komunikace důležitá k posílení přirozeného fungování sociální vztahů. V důsledku změn v životním způsobu není již konání masopustních obchůzek v současnosti striktně vymezeno na závěr masopustního období, kdysi závazný. Setkat se s nimi můžeme hlavně v únorových víkendech, dle termínu Velikonoc i na počátku března. Jejich hlavní příznaky přibližují následující materiály. Uvítáme podněty, jak je tomu u vás.

1. Obchůzka jako taková je starobylou obřadní vyjadřovací formou se širokou škálou výrazových prostředků. Maskování účastníků obřadu spolu s příslušnými atributy a chováním bývalo prostředkem k dosažení očekávaného výsledku prováděného magického úkonu, dnes je především tradiční formou zábavy. Na snímku účastníci masopustní obchůzky z Předhradí u Skutče, 17. 2. 2007.

2. Omezení účasti na obchůzce s ohledem na věk, stav a pohlaví se v současnosti nepraktikuje. Stále však existuje několik druhů tradičních masek, které nesmí chybět. Obecně každá maska má typický způsob chování, každá vyjadřuje určitý typ. Nezbytnou postavou je mluvčí masek, nazývaný tradičně laufr, ale i principál, ceremoniář nebo družba. Chodí v čele maškar, v každém domě jim vyjednává vstup, tančí s obyvateli domů a při zahájení obchůzky žádá o její povolení příslušného zástupce správy obce. Na snímku laufr žádá o povolení obchůzky starostu obce Veselí u Přelouče, který své postavení typizuje taktéž užitím kostýmu. 24. 2. 2007.

3. V každé z lokalit se kostým laufra vyznačuje osobitostí. Obecně jsou tyto kostýmy výrazem řady kulturních jevů z různých období. Ke stabilním znakům laufra patří například kuželovitá čepice nebo různé typy klobouků, přepásání šerpou,odznak moci (hůl, právo) a signalizační nástroj (bič, píšťalka, trubka), kterým oznamuje přítomnost maškar nebo jím dává maškarám pokyny. Na snímku laufr při obchůzce ve Žlebských Chvalovicích u Ronova n/D. práskáním bičem na dvoře domu oznamuje příchod maškar. 17. 2. 2007.

4. S obyvateli domů tančí kromě laufra další stabilní postavy: dvě tanečnice, jejichž kostýmy odrážejí taktéž řadu podnětů z různých období, nebo ženich a nevěsta, případně i s družičkou a mládencem. Na snímku laufr s tanečnicemi kráčí před hudbou doprovázející maškary při obchůzce v Míčově u Heřmanova Městce. 24. 2. 2007.

5. V okolí Skutče není tanec u domu myslitelný bez čtveřice masek tzv. turků, jejichž kostýmy jsou výraznou stylizací historických vojenských uniforem. Turci tančí ve skupině ve dvoře domu nebo před domem za využití ustálených figur. Na snímku tančící turci při obchůzce v Předhradí. 17. 2. 2007.

6. Ve Včelákově a Bystřici tančí mezi turky dle místního úzu ještě maska kobyly (ve formě jezdce na kobyle). Ze stabilních masek snímek dále zachycuje laufra v kuželovité čepici a slaměného. 10. 2. 2007.

7. Analogie z různých kultur napovídají, že smyslem masek je stylizace člověka v bytosti, existující reálně či imaginárně mimo lidskou společnost, ale v představách lidí výrazně lidskou společnost ovlivňující či schopné ji ovlivnit. Jedná se především o zvířata a nejrůznější prospěšné i nebezpečné démony včetně zemřelých předků. Tajuplným dojmem působí například maska slaměného. Na snímku z obchůzky maškar v Radčicích u Skutče jsou slamění ve ztvárnění dvou generací. 17. 2. 2007

8. Svérázně působí také masky s kostýmy pošitými kousky kožešin nebo útržky látek, v rukou s holemi s typickými doplňky, které jsou i dnes srozumitelnými falickými symboly. Na masky tohoto typu se přeneslo označení židi nebo rasi. Při obchůzce se projevují velice různorodě, například v domě prodávají, co před tím sebrali někde na dvoře, nebo píší na dům různá oznámení. Na snímku z obchůzky v Radčicích židi při psaní na vrata. 17. 2. 2007.

9. Kostýmy pošité útržky látek či barevného papíru a kuželovité čepice jsou příznačné také pro tzv. vostřížky, strakaté, hadráky, respektive šašky, postavy vyhraňující se pod vícerými vlivy, mimo jiné i divadelními. Jejich příznačnými atributy jsou i dřevěné plácačky (z několikrát proříznutého plochého prkénka), jejichž analogie fungovaly již v 16. století při italských karnevalech. Na snímku skupina šašků při obchůzce ve Žlebských Chvalovicích.17. 2. 2007

10. Tradiční zvířecí maskou je medvěd, jehož tradiční pojetí jako plodonosného symbolu se dosud promítá do chování masky. Na snímku z obchůzky maškar ve Veselí u Přelouče medvěd objímá ženu, kterou krotitel obtočil řetězem, na kterém medvěda vede. Kominík čeká na příležitost začernit ženě tváře. I diváci se takto stávají účastníky obchůzky. 24. 2. 2007.

11. Maskou s plodonosným významem je také koza, respektive kozel. Snímek z Prosetína u Skutče zachycuje kozla s výmluvným nápisem na zádech: Poslední kozel na vsi. Všichni do řady! 10.2. 2007

12. Stabilní maskou bývá i kůň nebo kobyla, respektive koník nebo kobylka s jezdcem. Na snímku kobyly z Prosetína. 10. 2. 2007.

13. V některých lokalitách je součástí obchůzky buzení zvířat ze zimního spánku, vždy na ustálených místech a za doprovodu konkrétní písně. Na snímku buzení zvířat při obchůzce ve Žlebských Chvalovicích. 17. 2. 2007.

14. Samostatnou vrstvou masek jsou figury situační, jejichž prostřednictvím lze satiricky vyjádřit různé jevy v lokální i širší společnosti. Představují obvykle nejrůznější řemesla a zaměstnání, příslušníky národů, ale i aktuálně známé osobnosti. Na snímku z obchůzky ve Včelákově kráčí vedle kominíka nechvalně známý zdravotník Petr Zelenka, vedený lékařem. 10.2. 2007.

15. Masky tohoto typu vstupují do přímého kontaktu s diváky, především nabídkou a realizací služeb, čímž je zapojují do dění při obchůzce. Na snímku z Předhradí řezníci při práci: papírky z necek zastrkají, kam se dá. 17. 2. 2007.

16. Projevy určitých profesí působí drsně, ale jen pro nezasvěcené. Na snímku symbolická exekuce diváka od skupiny katů při obchůzce maškar v Míčově. 24. 2. 2007.

17. Určité postavy vnášejí do obchůzky situační komiku, například tato cikánka (v podání muže) hledá mezi diváky otce svého dítěte. Veselí u Přelouče, 24. 2. 2007

18. Do skladby masopustních maškar pronikly i postavy bájné a pohádkové.Na snímku vodník při obchůzce v Prosetíně u Skutče. 10. 2. 2007.

19. Součástí obchůzek je nezbytné pohoštění, vynášené maškarám i divákům z jednotlivých domů do dvora i na ulici. Radčice u Skutče, 17. 2. 2007.

20. Vedle dalších nejrůznějších pochutin zůstávají v nabídce pohoštění pro maškary i diváky tradiční domácí smažené koblihy.Veselí u Přelouče, 24. 2. 2007.

21. Závěr obchůzky je spojen se symbolickým odsouzením a usmrcením medvěda, kobyly nebo kominíka, dávný ohlas očistné oběti za společenství obce. Porážení kobyly ve Včelákově bylo obtížné fotografovat pro velikou rychlost celé akce, což se odrazilo na kvalitě snímku. 10. 2. 2007.

22. Symbolicky usmrcené postavy jsou po určité době zase oživeny. Na snímku je zastřelený kominík při obchůzce v Míčově nesen maškarami na ozdobeném žebříku před hostinec, kde k oživení dojde. 24. 2. 2007.

23. Oživení je oslaveno závěrečným tancem maškar. Na snímku tanec oživeného kominíka při obchůzce v Míčově. 24. 2. 2007.