Obřadníci při masopustních obchůzkách maškar

Masopustní obchůzky maškar ve východním Polabí a v přilehlé části Železných hor nejsou jen náhodnými reji masek či pouličním karnevalem. Chodí se důsledně od domu k domu, ve větších sídlech alespoň k domům předem dohodnutým. V různých lokalitách je sice možno vycítit určité rozdíly v umírněnosti nebo naopak v divokosti maskovaných účastníků obchůzky, ale tradiční řád obchůzek je samozřejmostí všude a přináší řadu typických situací, v nichž jsou zakódovány starobylé prosperitní významy obyčeje i různorodé kulturní vlivy, které se na formování podoby masopustních obchůzek maškar v průběhu vývoje podílely. V následujícím souboru komentovaných fotografií z obchůzek, konaných v roce 2008, jsou představeni obřadníci, nezbytné postavy, které s obyvateli navštívených domů vstupují do kontaktu jako první, zdraví je jménem všech maškar, popřejí, provedou v tanci, pozvou na taneční zábavu a přijímají pro ostatní maškary pohoštění a dary, obvykle ve formě peněz.

1. Jedním z typů obřadníka je mluvčí masek, postava vodící ostatní maškary a jako první vstupující při obchůzce do jednotlivých domů. Je představován výhradně mužem. Název postavy má více variant, také kostým se vyznačuje několika typy, ale při zachování základních tradičních příznaků a typických atributů, sloužících jednak k signalizaci pokynů, jednak jakožto symbol zastávané funkce (bič, píšťalka, trubka, hůl, tzv. plácačka, tzv. právo). Tanec mluvčího masek s obyvateli navštíveného domu není vždy obvyklý, v některých lokalitách mluvčí tanci jen přihlíží nebo v domě ani delší dobu nesetrvá a průběžně pokračuje v chůzi obcí od domu k domu s oznámením příchodu maškar. Na snímku mluvčí masek („laufr“) přejímá od starosty obce právo při zahájení obchůzky. Třebosice u Pardubic, 23. 2. 2008.

2. V řadě lokalit je mluvčí masek označován výrazem „laufr“. Toto označení (z něm. Läufer - běžec) odráží skutečnost, že jeho představitel se měl rychle pohybovat, respektive běžet před ostatními maškarami. Figuroval zároveň jako vyslanec, posel maškary (výraz „laufr“ se v minulosti vztahoval na posla, doručovatele zpráv). Ztvárnění „laufra“ si průběžně udržuje tradiční pojetí, v němž se mísí ohlasy harlekýnských, respektive šaškovských kostýmů s prvky vojenských i jiných stejnokrojů i běžných oděvních doplňků z různých dob. Převažuje bílý oděv, kuželovitá čepice nebo různé typy klobouků, vysoké boty (holínky), časté je přepásání šerpou a zdobné doplňky. Na snímku „laufr“ (vpravo) ve Zbožňově u Skutče, 9. 2. 2008.

3. Příznaky vojenských uniforem u některých kostýmů „laufrů“, kteří byli v minulosti vnímáni nejen jako poslové v původním smyslu, ale i jako biřicové s pravomocemi strážných, se odrazily ve skutečnosti, že v některých lokalitách vede masky při obchůzce místo „laufra“ „strážník“, respektive „policajt“. Na snímku uvádí „policajt“ maškary do dvora domu. Dolní Jelení u Holic, 16. 2. 2008.

4. V určitých obcích je hlavním mluvčím maškar, vyjednávajícím návštěvu domu, postava nazývaná „rychtář“ (z něm. richten – řídit). Pokud „rychtáře“ provází i „laufr“, jeho úkol spočívá v tom, že informuje muzikanty, jakou píseň si v tom kterém domě přejí zahrát. Na snímku „laufr“ (vlevo) odchází od majitele domu vstříc hudebníkům se vzkazem, který obdržel od „rychtáře“ (vpravo). Zachycené kostýmy postav jsou nedávnou inovací, svou barvou zajišťují nositelům dobrou viditelnost i na dálku. Horní Roveň u Holic, 2. 2. 2008.

5. Místy se užívá pro mluvčího masek označení „ceremoniář“ (z latinského caerimonia – slavnost). Na snímku „ceremoniář“ dohlíží na tanec maškar u domu; atributem jeho funkce je dlouhá hůl vyzdobená kyticí. Voleč u Přelouče, 2. 2. 2008.

6. Ve východním Polabí jsou často dalšími obvyklými obřadníky, vstupujícími do kontaktu s obyvateli navštívených domů hned po mluvčím masek, postavy „nevěsty“ a „ženicha“. Jejich kostýmy napodobují či parodují soudobé nebo již zaniklé formy slavnostního svatebního oděvu, výraz páru je založen na kontrastu tělesných proporcí. Obvykle je „nevěsta“ představována mužem a „ženich“ naopak ženou, případně jsou obě postavy představovány muži. Image „nevěsty“ na snímku umocňují čertovské růžky a ocas. Horní Ředice u Holic, 2. 2. 2008.

7.Kvůli výraznější evokaci svatební atmosféry bývají někde „nevěsta“ a „ženich“ vezeni v historické bryčce s koňským potahem, případně jsou provázeni dalšími svatebčany nebo „dohazovačem“, který pár nabízí obyvatelům navštívených domů. Jinde „nevěsta“ a „ženich“ vybírají na svou chudou domácnost. Na snímku „dohazovač“ nabízí svatební pár majitelce domu. Horní Roveň u Holic, 2. 2. 2008.

8. Někde je tradice taková, že hlavními mluvčími maškar jsou „nevěsta“ a „ženich“ spolu s „výběrčím“ peněžitých darů. Na snímku jsou zachyceni hlavní obřadníci a maškara „cikánky“ (vlevo). Borek na Pardubicku, 26. 1. 2008.

9. Pokud si domácí z nějakého důvodu nemohou sami s maškarami zatančit, tančí obřadníci u domu spolu. Na snímku „nevěsta“ se „ženichem“ tančí před domem v Dolním Jelení u Holic, 16. 2. 2008.

10.V části lokalit Železných hor vystupují jako hlavní obřadníci při obchůzce maškar tzv. „mládenci“, označovaní též jako „tanečníci“ nebo podle barev, převažujících na kostýmu („bílí“, „černí“, „červení“). Jsou nejméně dva, představováni muži, přičemž přetrvávající povědomí, že „mládenci“ by měli být svobodní mladíci, již není všude dodržováno. „Bílí“ mívají nad ostatními obřadníky typu „mládenců“ výsadu vstupovat do navštívených domů jako první a jejich častým atributem bývá bič nebo bičík, čímž připomínají již zmíněné „laufry“. Na snímku „bílý“ a „černí“ v čele maškar. Horní Bradlo u Trhové Kamenice, 9. 2. 2008.

11. V některých lokalitách tvoří postavy „tanečníků“ páry s „tanečnicemi“, jejichž představitelkami jsou dívky. V jiných obcích naopak dvě postavy nazývané „tanečnice“ provázejí hlavního mluvčího maškar, „laufra“, a v navštíveném domě tančí s domácími. Jejich oděvy vycházejí z charakteru kolombínských kostýmů i ze spolkových stejnokrojů ovlivněných historickou módou a vojenskými uniformami, někde se vžilo užívat za kostým stylizovaný lidový kroj. Na snímku „bílý“ a jeden z „tanečníků“ s „tanečnicemi“ v Malči u Chotěboře, 16. 2. 2008.

12. Při obnově tradice masopustních obchůzek maškar v Třebosicích u Pardubic v roce 1999 začali jako hlavní obřadníci vystupovat také zde „laufr“ provázený dvěma „tanečnicemi“, místně označovanými jako „děvčata“. Na snímku „laufr“ s „děvčaty“ přivádějí hudebníky k domu. U vstupu do dvora je pro maškary připraveno občerstvení. Třebosice u Pardubic, 23. 2. 2008

13.Úlohou „červených“ obvykle bývá dohlížet na pružný spád obchůzky. V některých lokalitách mají „červení“ charakter postav, vnímaných jako „turci“, přičemž této typizaci odpovídá i styl užitých kostýmů, inspirovaných tradičním orientálním oděvem či vojenskými uniformami s typickými fezy. Ztvárnění „červených“ často zahrnuje i příslušné nalíčení.Na snímku obřadníci všech barev spolu s „policajtem“ u domu v Libici nad Doubravou, 9. 2. 2008.

14.V širším okolí Hlinska v Čechách, respektive v případě území, vymezeného tímto příspěvkem, v okolí Skutče, figuruje pod označením „turci“ čtveřice typově shodných postav, jejichž posláním při obchůzce je většinou společně zatančit u navštíveného domu. Patří tudíž mezi obřadníky. Obvykle jsou představování svobodnými mladíky, ale i zralejšími muži. Jejich kostýmy jsou stylizací vojenských uniforem s příznačným střídáním barevné skladby (vždy dva a dva stejní, nikoliv ale jednobarevní). Na snímku „turci“ typickým poskočným krokem následují „laufra“ k dalšímu domu. Radčice u Skutče, 9. 2. 2008.

15. V Radčicích u Skutče zachovávají „turci“ mimo jiné i obřadní „zadupávání ohně“ před závěrečným aktem obchůzky, symbolickým poražením zvířecí maškary. „Zadupávání ohně“ se uskutečňuje v návesním prostoru sídla a jeví se jako forma křížového tance , kdy „turci“, vždy dva a dva proti sobě, vybíhají poskočným krokem proti navršené zapálené slámě, kterou podle výše plamenů buď těsně minou nebo přeskočí a při uhasínání ohně i přímo žhavé zbytky udupávají. Snímek zachycuje „turky“ zadupávající oheň, zapálený uprostřed kruhu ostatních maškar. Radčice u Skutče, 9. 2. 2008.

16. Vedle lokalit s pevně danými formami tanečního projevu „turků“ jsou i sídla s volnějším územ chování těchto postav, to znamená že mohou tančit sami nebo s kýmkoliv z přítomných. Na snímku maškary včetně „turků“ a „laufra“ tančí před domem. Zbožňov u Skutče, 9. 2. 2008.

17. Obřadníci se samozřejmě podílejí také na závěrečných ceremoniích masopustních obchůzek maškar.Na snímku „laufr“ pronáší text rozsudku nad „kobylou“ před jejím symbolickým poražením na závěr obchůzky v Rosicích u Chrasti. 3. 2. 2008