Smrtná neděle

Od předjaří až do období kolem letního slunovratu patřily k životu lidí obchůzky s prvky agrárně prosperitní magie, zacílené na zdar úrody, jíž měl být obdařen probíhající rok. Jedná se o obchůzky s příznačnými obřadními atributy: se zelenou větví, respektive se stromkem ( tzv. lítem) a s antropomorfní figurínou (tzv. smrtí), určenou k rituálnímu zničení. Zatímco líto svou zelení a výzdobou symbolizovalo vegetaci a životní vitalitu, figurína, dle starobylé tradice symbolizující smrt a nověji vysvětlovaná jako personifikace zimy, představuje zmar a vše nedobré, co by mohlo lidi sužovat. Dle určitého okruhu tradičních názvů tohoto symbolu (Mořena, Mařena, Morena) se usuzuje, že obyčej snad uchovává povědomí o mytologické Moraně, zosobňující smrt, nemoci, bídu. Její vhazování do vody má kořeny ve víře v očistnou moc tohoto živlu. Podobně býval vnímán také oheň, proto se figurína ničila také zapálením. Doloženy jsou i jiné způsoby zničení, například roztrhání figuríny. Obvyklým jevem bývalo taktéž zhotovování dvou figurín, ženské i mužské, ve východních Čechách s názvy Smrťačka a Smrťák. V době, kdy byly předvelikonoční obchůzky od 19. století podchycovány a popisovány, byly nositeli těchto obyčejů děti nebo mládež. Doba konání některých obchůzek se odvíjela od termínu Velikonoc, jiné byl vázány na svátek konkrétního světce. Chození s lítem a chození se smrtí se ve východních Čechách praktikovalo především na pátou postní nedělí před Velikonocemi (tzv. smrtnou), případně na neděli šestou (tzv. květnou) . Součástí dětských aktivit zůstávaly až do výrazných změn v životním stylu, které začaly na venkov pronikat po vzniku první republiky. V současnosti v řadě obcí na dávné tradice obchůzkových obyčejů jarního období navazují. O přímé kontinuitě na místní tradici nemůžeme sice mluvit, ale vidíme to, co takový obyčej obnáší dnes, jak mu současní lidé rozumějí, co od něho očekávají i to, co do obyčeje sami vložili z tradovaných, ale i z nově načerpaných vědomostí. Následující komentované fotografie přibližují akci, zorganizovanou místní TJ Sokol v Žehušicích u Čáslavi na Smrtnou neděli 29. března 2009.

Obrazová galerie

1. Na akci „Vynášení Zimy ze vsi“ zvala TJ Sokol děti i dospělé s dodatkem „Přivítejte jaro s námi!“ Sraz účastníků byl ve 14:00 hodin „na plácku u hřbitova“. Zde děti nejprve velmi spontánně samy zhotovily z nachystaného materiálu figuríny Morany a Smrťáka, zatímco dospělí byli k dispozici pouze pro případ nejnutnější pomoci.

2. Figuríny Morany a Smrťáka s tyčovou kostrou a z odložených oděvních součástek a vhodných textilií děti vycpaly senem, náležitě dotvořily kresbou a vyzdobily

3. Vajíčky a stužkami děti vyzdobily také líto ze smrkového vršku, které pak jeden z rodičů napřed odvezl k řece Doubravě

4. Průvod s Moranou a Smrťákem nesenými v čele prošel městysem na dolní konec, jehož se dotýká řeka Doubrava. Děti cestou zpěvavě odříkávaly tradiční texty vázané na obyčej, který uskutečňovaly. I když jim organizátorky průvodu texty natištěné na lístečkách rozdaly teprve při zahájení, děti si je velmi rychle osvojily, což vedlo k přirozenosti a spontánnosti jejich projevu.

5. Dostatečný průtok v řece po jarním tání napovídal, že figuríny po vhození do vody brzy zmizí z dohledu. Přesto si děti neopomněly nasbírat kameny, aby jimi Moranu a Smrťáka při odplouvání popohnaly .

6. Nad starobylým brodem umístěná lávka pro pěší posloužila jako plošina, na které byly figuríny organizátorkami průvodu zapáleny a svrženy do vody.

7. Nyní nastal správný okamžik vyprovodit odplouvající figuríny ze břehu házenými kameny.

8. Od řeky se dětí i dospělí vraceli s lítem neseným v čele průvodu, opět za pronášení příslušných tradičních textů.

9. Cílem průvodu bylo prostranství před úřadem městyse, kde bylo líto jedním z mužů upevněno na tyč a poté oslaveno tancem v kole.

10. Líto jako symbol jara zůstalo na místě i poté, co se účastníci akce rozešli. Děti byly upozorněny, aby z líta v budoucích dnech nic neotrhávaly, protože jinak by se zima zase vrátila.